Nezařaditelné

Seřadit: Podle hodnocení l Podle data přidání

židovský	11. 6. 2007
Říká Sára Kohnovi: "Muži, musíme koupit naší holce do pokoje záclony. Všimla jsem si jak Roubíček odnaproti, vždy večer když se holka svléká, čumí do jejího pokoje." "Ale Sára", říká Kohn, "ty vůbec neuvažuješ. Žádný vydání za blbosti nebudou. S holkou si vyměníte pokoje a záclony si koupí Roubíček!"
Autor: vcelka       Známka: 0,00

židovský	11. 6. 2007
Mojžíš sešel z hory na blbé straně. No, a nikde nikdo, tak se vydal jedním směrem a po několika týdnech konečně došel k osadě, kde na poli jeden muž pracoval, a ten Mojžíšovi vysvětlil, že je ve Španělsku. Mojžíš s sebou samozřejmě pořád měl ty kamenné desky s deseti přikázáními a docela se těšil, až se jich zbaví. Tak se zeptal, jestli by ten Španěl o nějaká nestál, a dává příklad: "Tak třeba, nepožádáš manželky bližního svého." "Néé, tak to nepůjde," říká ten farmář, "vždyť já každou chvíli obšťastňuju pekařovu ženu, moje manželka si to občas rozdá s řezníkem a moje vdaná dcera, ta skoro s každým hostem, co se tu objeví. Víte, my Španělé jsme trošku moc horkokrevní na taková přikázání." No, tak se Mojžíš zeptal na směr a vydal se zpátky do Palestiny. Po pár stech kilometrech už ho moc bolely ruce, tak se pokoušel udat nějaké to přikázání v Itálii: "Tady jedno třeba: Nepokradeš!" "Néé, vy snad nevíte, kde jste!" diví se italský rolník, "vždyť já nemám snad jedinou věc, kterou bych neukradl, a neznám nikoho, kdo by si věci opatřoval jakkoliv jinak. Radši se spakujte a zmizte!" Po dalších pár stech kilometrů natrefil Mojžíš na židovského pastevce a nabízel mu, jestli nechce nějaká přikázání. Žid se ptá: "A co to stojí, takové přikázání?" "Nic, je to úplně zadarmo!" "Tak to je dobré. Tak já si jich vezmu deset!"
Autor: vcelka       Známka: 0,00

židovský	11. 6. 2007
Rabín a kněz se srazí v autech. Obě vozidla jsou rozmlácená na maděru, ale oba klerikové vyvázli nezranění. Když se vyhrabou z trosek, rabín si všimne knězova roucha a hned povídá: "Koukám, že jste kněz. Já jsem rabín. Podívejte na naše auta, nic z nich nezbylo, ale nám se nic nestalo. To je znamení od Boha. Bůh musel chtít, abychom se potkali a stali se přáteli a po zbytek našich dní žili svorně v míru." "Plně s vámi souhlasím, to musí být božské znamení," přikyvuje kněz. "A koukněte, další zázrak. Moje auto je úplně zničené, ale lahvi mešního vína se nic nestalo. Bůh jistě chce, abychom toto víno vypili a oslavili tak štěstí a naše setkání." S těmito slovy podal rabín láhev knězi. Ten s jeho promluvou souhlasil, otevřel láhev a dal si několik mocných loků a podal láhev zpět rabínovi. Rabín zacpal špunt zpět do lahve a podal ji opět knězi. Kněz se udiveně ptá: "Vy se nenapijete???" "Ne, já raději počkám na policisty."
Autor: vcelka       Známka: 0,00

židovský	11. 6. 2007
Mladý, pětadvacetiletý Žid si přisedne v rychlíku ke staršímu pánovi, rovněž Židovi. Po několika minutách jízdy se mladý Žid zeptá staršího: "Kolik je hodin?" Starší Žid mlčí a neodpovídá. Mladý Žid si pomyslí: "Zřejmě cizinec." Zopakuje svou otázku německy, anglicky, francouzsky a v yiddish. Ale starší Žid na nic nereaguje. Těsně před cílovou stanicí vstoupí do vagónu průvodčí a oznámí: "Blíží se konečná, budeme vystupovat." Starší Žid povídá: "Děkuji, pane průvodčí." Mladý Žid se rozhořčeně obrátí na staršího: "Se mnou, člověkem stejné víry nekomunikujete, a s průvodčím ano?" Starší Žid klidně odpoví: "Podívejte, mladý muži. Vy jste se mě zeptal, kolik je hodin. Kdybych vám odpověděl, zeptal byste se mě, kam jedu. Oba víme, kde tento vlak končí, tak byste to hned uhodl. A určitě byste se chtěl u mě ubytovat na noc. A vzhledem k tomu, ze mám doma hezkou dceru, určitě byste si s ní chtěl něco začít. A uznejte sám: můžu já dát svou jedinou dceru Židovi, který v pětadvaceti letech nemá své vlastní hodinky??!"
Autor: vcelka       Známka: 0,00

židovský	11. 6. 2007
Rabín měl syna. Nevědel, však, k čemu ho vychovat. Rozhodl se, že nechá osud, aby synovi pomohl si vybrat. Dal v místnosti na stůl tři věci a synek si měl jednu vybrat. Když vezme Bibli, bude rabínem po otci. Když vezme kasičku s penězi, bude bankéřem, a když vezme flašku špiritusu, stane se hospodským. Tak zavolal synka dovnitř. Ten chvilku přemýšlel a pak vzal ze stolu všechny tři věci. Rabín po krátkém šoku prohlásil: "To by mě nikdy nenapadlo, že můj syn bude katolickým farářem."
Autor: vcelka       Známka: 0,00

židovský	11. 6. 2007
Koenigswald stojí nad hrobem svého přítele Steigermarka a čte náhrobní nápis. "Zde odpočívá Izák Steigermark, řádný člověk, poctivý obchodník." Koenigswald si povzdechne: "Chudák Steigermark, musí ležet v hrobě se dvěma úplně cizíma lidma."
Autor: vcelka       Známka: 0,00

židovský	11. 6. 2007
Kohn se vrací večer s manželkou z biografu. "To byl bezvadný film, miláčku. Já jsem smíchy napůl mrtvá." "Opravdu, miláčku? Tak to půjdeme zítra ještě jednou."
Autor: vcelka       Známka: 0,00

židovský	11. 6. 2007
Cvičení v izraelské armádě. Armáda rozdělená na modré a červené. U mostu je velká tabule: 'Tento most je jako vyhozený do povětří.' Červení si nalepují nějaké tabulky na záda a pak se plazí po mostě. Generála modrých to vyděsí a zavolá generálu červených: "Kohne, to jsi generál? Cožpak neumíš číst? Ten most je jako vyhozený do povětří!" Kohna to naštve a volá: "A co ty jsi za generála? Nevidíš, že máme na zádech tabulky 'My jako plaveme'?"
Autor: vcelka       Známka: 0,00

židovský	11. 6. 2007
Mladý, nezkušený muž byl velmi překvapen, když mu jeho žena tři měsíce po svatbě porodila syna. Utíkal za rabínem a zeptal se, jak se něco takového mohlo stát. Rabín chvilku přemýšlel, jak manželství zachránit, a pak povídá: "Synu, zjevně nemáš o těchto věcech ani ponětí a nezvládneš ani tak jednoduchou věc spočítat. Řekni mi: Žiješ se svojí ženou tři měsíce?" "Ano, od svatby jsou to tři měsíce." "A ona s tebou žije tři měsíce?" "Ano." "A vy dva spolu tedy žijete tři měsíce?" "Ano, popchopitelně." "No, a máme to. Tři měsíce plus tři měěsíce plus tři měsíce, není to dohromady devět měsíců - doba těhotenství?"
Autor: vcelka       Známka: 0,00

židovský	11. 6. 2007
Muslim vypráví: "Jel jsem na svém velbloudu přes Saharu. Najednou se přihnala děsivá písečná bouře. Myslel jsem, že přijde můj konec, a tak jsem si sedl vedle svého velblouda a čekal, až nás písek pohřbí. Ale neztratil jsem víru v mocného Alláha a usilovně se modlil. A najednou se v okruhu sta metrů bouře zastavila. Od té doby se moje víra ještě zesílila a teď se učím recitovat Korán zpaměti." Křesťan začal vyprávět: "Jednou jsem chyatl ryby. Byl jsem na malé loďce několik mil od břehu. Náhle se strhla bouře a vlnobití zmítalo mojí loďkou. Neztratil jsem však víru v Ježíše, Bůh vyslyšel moje modlitby a bouře nade mnou ustala. Od té doby jsem opravdovým křesťanem a učím své děti poznávat Víru." Žid se také ozval: "Jednou jsem takhle šel po Páté Avenue ve svém nejlepším obleku. Z ničeho nic se přede mnou objevil jakýsi černý pytlík. Zvedl jsem ho a nakoukl dovnitř. Byl plný tisícidolarovek. Myslel jsem, že přišel můj konec. Byla totiž sobota a v sobotu my Židé nesmíme zacházet s penězi. Ale neztratil jsem víru, modlil se k Jehovovi a najednou, na sto metrů okolo mne bylo úterý..."
Autor: vcelka       Známka: 0,00

<< l 1 l 2 l 3 l 4 l 5 l 6 l 7 l 8 l 9 l 10 l 11 l 12 l 13 l 14 l 15 l 16 l 17 l 18 l 19 l 20 l 21 l 22 l 23 l 24 l 25 l 26 l 27 l 28 l 29 l 30 l 31 l 32 l 33 l 34 l 35 l 36 l 37 l 38 l 39 l 40 l 41 l 42 l 43 l 44 l 45 l 46 l 47 l 48 l 49 l 50 l >>

LOGIN:
HESLO: